Vikingský kostel Wang v Karpaczi – norský skvost v srdci Krkonoš

Když se řekne Krkonoše, většině turistů se vybaví Sněžka, horské boudy a úchvatné výhledy. Málokdo ale tuší, že právě v polském Karpaczi stojí unikát, který byste čekali spíše v Norsku než pod nejvyšší horou Česka – dřevěný vikingský kostel Wang.

Příběh, který začal v Norsku

Kostel Wang (polsky Świątynia Wang) pochází z první poloviny 12. století a původně stával v norské vesnici Vang u jezera Vangsmjøsa. Je postaven ze dřeva a patří mezi takzvané stavkirke – unikátní dřevěné sloupové kostely, typické pro Norsko.

V 19. století však hrozila jeho demolice. Tehdy se do záchrany zapojil slavný norský malíř Johan Christian Dahl, který kostel odkoupil a přesvědčil pruského krále Friedricha Wilhelma IV., aby ho nechal přemístit.

Původně měl stát v Berlíně, ale nakonec se rozhodlo o jeho umístění v Krkonoších. Důvod byl prostý – místní evangelická komunita v Karpaczi potřebovala kostel, a tak roku 1842 začala stavba na svazích Krkonoš. O dva roky později byl kostel slavnostně vysvěcen.

Architektonický skvost ze dřeva a bez hřebíků

Kostel je vyroben výhradně ze dřeva, především z borovice, a zajímavostí je, že k jeho stavbě nebyly použity železné hřebíky. Celá konstrukce je spojena dřevěnými kolíky a tesařskými spoji.

Charakteristické jsou dračí hlavy na střeše, které připomínají vikingské lodě a měly odhánět zlé duchy. V interiéru vás zaujme bohatě zdobený oltář, dřevěné reliéfy a atmosféra, která kombinuje norskou tradici s horským prostředím Krkonoš.

Horský hřbitov u kostela

S přenesením kostela Wang do Krkonoš byl vedle kostela roku 1844 založen malý horský hřbitov. Ten byl zpočátku farním hřbitovem nově vytvořené farnosti v Horním Karpaczi, do které patřily obce: Horní Karpacz, Płóczki Górne a oblasti Krkonoš ležící nad Karpaczem a Horním Karpaczem. Hřbitov byl vysvěcen 9. srpna 1844, tedy 12 dní po slavnostní znovuposvěcení kostela. Ačkoliv byl používán jen krátkou dobu a v této oblasti nežilo mnoho osadníků, historie regionu se v poměrně krátkém čase výrazně odrazila v životech zde pochovaných lidí. Hřbitovy vždy připomínaly hranici mezi úsilím a nebezpečnými podmínkami, v nichž žili místní obyvatelé i turisté. Od počátku 20. století zde byli pohřbíváni mnozí turisté, které postihlo neštěstí při horských výstupech. Patří mezi ně oběti nepříznivého počasí, lavin i horských nehod.

Jedním z nejslavnějších pohřbů je hrob Juliany Karoliny Henrietty Kober, která zemřela 22. listopadu 1884. Byla příbuznou dřívějšího majitele boudy „Riesenbaude“. Juliana byla nalezena v lesní chatě, kde nejprve podlehla vyčerpání a hladu. Její tělo bylo přepravováno na saních, protože nesení na nosítkách bylo nemožné. „Transport“ probíhal v těžkých, mrazivých podmínkách, což se dochovalo na dobových kresbách.

Na hřbitově Wang byli pohřbeni také horští vůdci, zaměstnanci horských chat a lidé spojení s Krkonošemi a turistikou. Jak na přelomu 19. a 20. století turistický ruch vzrůstal, stal se hřbitov Wang místem odpočinku lidí různých národností, povolání a věku.

Kostel Wang dnes

Dnes je kostel Wang jednou z nejnavštěvovanějších památek polských Krkonoš. Každoročně sem zavítá více než 200 tisíc turistů z Polska i zahraničí. Kostel stále slouží svému původnímu účelu – konají se zde evangelické bohoslužby, svatby i koncerty.

Jeho poloha nad Karpaczem z něj dělá i výborný výchozí bod pro turistické trasy – například na Sněžku nebo k horským chatám.