Větrný mlýn Chvalkovice

Chvalkovický větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1873 Josefem Vítkem z pálených cihel. Po něm se mu také přezdívá "Vítkův mlýn". Mlýn o celkové výšce 10,4 m, průměru 7,7 m a tloušťce zdí 80 cm byl vybaven dvěma mlýnskými složeními, poháněnými zespod pomocí transmisí.

Syn Josef ml., který měl v mlynářství pokračovat, bohužel padl v první světové válce, a tak mlynářské řemeslo musel převzít v roce 1920 jeho bratr Jan, který mlýn nejen dobře provozoval, ale také modernizoval.

Mlynář Vítek potřeboval navýšit provozní hodiny mlýnu a borovicový les na hřebeni nad mlýnem již byl natolik vzrostlý, že mu bral hodně větru, tak v roce 1918 osadil mlýn benzínovým motorem, který později předělal na antracit (cena benzínu totiž prudce vzrostla), který při spalování vytvářel vodní páru. Mlýn se tak stal nezávislým na povětrnostních podmínkách.

Před zapečetěním mlýnů v roce 1941, byly už připraveny také elektromotory. Po válce se mlýn bohužel již nerozběhl. Mlýn pomalu chátral a uvnitř způsobili škody také různí vandalové.

Současný majitel (pravnuk posledního mlynáře), již začal mlýn opravovat. V roce 2004 dostal mlýn novou šindelovou střechu včetně krovů. Následovat bude oprava vydrolených cihel, nové podlahy, a také nové perutě.

Mlýn je v současnosti uzavřen a je veřejnosti nepřístupný. Mlýn se kromě vidění ve Chvalkovicích dostal ještě na filmové plátno ve zpracování Máchova Máje.