Zámek Bílovec

Zámek Bílovec se nachází při jihovýchodním okraji obvodu vnitřního města, kde představuje nepřehlédnutelnou dominantu. Byl vybudován na místě staršího šlechtického sídla v letech 1576–1595 Bernardem Pražmou z Bílkova.

V letech 1648–1945 vlastnili bílovecké panství Sedlnitzští z Choltic. V dubnu 1729 vypuknul požár, který způsobil rozsáhlé škody na zámku. Obnovy rodového sídla se ujal baron Václav K. Sedlnitzký a později Karel M. Sedlnitzký.
Na konci dubna 1945 spadla na zámek pohroma v podobě dalšího požáru, kdy byla zcela zničena šindelem krytá střecha, všechny trámové stropy, dveře, okna, vnitřní omítky a došlo k narušení i vnitřních zdí. Později sloužil zámek jako sklad a od roku 2010 je zámek postupně rekonstruován a revitalizován.

Historie zámku

Z roku 1543 pochází o zámku první písemná zmínka. S velkou pravděpodobností došlo mezi lety 1575–1576 k přestavbě celého zámku v renesančním slohu Bernardem Pražmou z Bílkova, který byl ve své době považován za nejbohatšího a nejvlivnějšího muže celého opavského knížectví.

Roku 1604 zdědil zámek a panství Bernardův synovec Karel, významný představitel luteránské šlechty a aktivní účastník stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi II. V letech 1604–1608 a 1614–1620 byly na jeho zámku v Bílovci uloženy opavské zemské desky a podstatná část zemského archivu. Od roku 1604 do 1618 se zde konaly opavské zemské sněmy. Karel Pražma z Bílkova zemřel roku 1628 v Brně.

Roku 1648 byla uvedena jako zákonná dědička bíloveckého zámku Hedvika Seitesdorfová, provdaná Wilimowská z Kojkovic, která ale v roce 1652 zemřela. Celého rozsáhlého majetku se ujal vdovec Václav Sigmund Sedlnitzký z Choltic.

Po jeho smrti zůstalo panství v nedílném vlastnictví jeho tří dcer. Nejmladší dcera Beata Alžběta (Bohunka) si vzala za manžela svého bratrance Františka Viléma Sedlnitzkého z Choltic a následně získala dědické podíly od svých sester Anny Kateřiny a Eleonory Isaldy, takže panství bylo sjednocené v rukou Františka Viléma Sedlnitzkého z Choltic.

Jedním ze stavitelů, kteří po požáru v roce 1729 zámku vtiskli barokní podobu, byl známý krnovský stavitel Georg Friedrich Gans. Bylo strženo západní křídlo, a tím dostala budova otevřenou trojkřídlou dispozici, kterou má v podstatě dodnes.
V 19. století proběhla rozsáhlejší rekonstrukce zámku, při které došlo k renovaci fasády, omítnutí štukových říms a okenních šambrán. Byla naplánována také výměna dekorací kolem oken ve II. patře.
Bílovecký zámek byl od druhé poloviny 17. století až do roku 1945 majetkem významné šlechtické rodiny Sedlnitzkých z Choltic. Posledním majitelem zámku z rodu Sedlnitzkých byl Dr. Sigismund. Jeho potomci dnes žijí v Rakousku.

Na sklonku druhé světové války byl zámek vyrabován a zapálen.

Expozice Skrytý středověk

Na zámku Bílovec určitě si návštěvníci mohou prohlédnout nejkrásnější středověké podzemí Moravskoslezského kraje. Oceňovaná interaktivní expozice Skrytý středověk v podzemí zámku, vás provede staletími.

Komentované prohlídky expozice probíhají od dubna do září. Pro skupiny a školní kolektivy také po domluvě i v jiných měsících. Vstupenku zakoupíte na pokladně turistického informačního centra.